top of page

Interní nebo externí HR?

Ve chvíli, kdy firma začne narážet na limity v práci s lidmi, bývá první úvaha poměrně přímočará: potřebujeme někoho „na HR“, ideálně někoho, kdo tu s námi bude každý den.


Dává to smysl. Roste počet lidí, přibývá operativa, manažeři už nestíhají řešit nábor, adaptaci ani každodenní situace v týmech. Přirozená reakce je hledat interní posilu - často juniora, který si to „vezme na starost“, nebo zkušenějšího HRistu, který to celé zastřeší.


V té úvaze je ale jeden předpoklad, který stojí za to zpochybnit.


Že přítomnost v kanceláři automaticky znamená větší přínos.


Ano, interní člověk je u všeho. Slyší, co se řeší na chodbě, zachytí náladu v týmu, je k dispozici kdykoliv během dne. Jenže právě tahle blízkost často znamená, že se velmi rychle stane součástí provozu, a s tím i všech jeho zkratek, kompromisů a nevyřčených pravidel.

Místo aby pomáhal věci narovnávat, začne je postupně přebírat jako „realitu firmy“.



Zvenku tohle riziko nemáte.


To, že nejsme každý den ve vaší kanceláři, může na první pohled působit jako nevýhoda. Ve skutečnosti je to jeden z důvodů, proč jsme schopni přinášet hodnotu jiného typu. Nejsme součástí vašeho každodenního provozu, a tím pádem máme kapacitu vidět věci v souvislostech, které zevnitř snadno splývají.


Typicky ve chvíli, kdy firma vyroste, ale způsob řízení lidí zůstane stejný. Zevnitř to vypadá jako série nesouvisejících problémů: nestíhající manažeři, nejasná očekávání, rostoucí tření mezi týmy. Z odstupu je vidět, že jde o jeden vzorec, který potřebuje změnu na úrovni řízení, ne jen „zalepit“ další HR aktivitou.


Druhá rovina je zkušenost napříč firmami.

Interní HR řeší jednu realitu - tu vaši. My jich vidíme desítky. Ne v teoretické rovině, ale v konkrétních situacích: jak firmy podobné té vaší řešily nábor v růstu, kde se jim rozpadala odpovědnost manažerů, co se stalo, když podcenily adaptaci lidí nebo komunikaci změn.


Nejde o přenášení „best practice“. Jde o schopnost rozpoznat, co z toho je pro vás relevantní, a co by u vás naopak nefungovalo.


A pak je tu třetí věc, která bývá překvapivě praktická.

Operativa.


Často slýcháme obavu, že bez člověka „na místě“ se věci nebudou hýbat. Naše zkušenost je opačná. Většinu HR agendy lze řídit a zajišťovat bez toho, abychom seděli každý den ve vaší kanceláři. Nábor, onboarding, nastavení procesů, podpora manažerů – to všechno umíme pokrýt tak, aby to firmě reálně ulevilo.

A ve chvílích, kdy dává smysl být na místě, tam jsme. Ne proto, že „tam máme sedět“, ale proto, že to situace vyžaduje.


Ve výsledku tak nevzniká kompromis mezi kvalitou a flexibilitou. Spíš jiný model spolupráce, který kombinuje operativní jistotu s nadhledem, na který uvnitř firmy obvykle není prostor.


Interní HR dává v určité fázi velký smysl. Stejně tak ale dává smysl si před tím krokem ujasnit, jestli opravdu potřebujete dalšího člověka do kanceláře – nebo spíš partnera, který vám pomůže věci uchopit v kontextu, který zevnitř není vidět.


Pokud zrovna přemýšlíte o tom, jak otázku "lidí" ve vašem týmu uchopit, ozvěte se, rádi to s vámi prodiskutujeme online nebo u kávy.


 
 
 

Komentáře


bottom of page